Uvedl jsem miniseriál o obchodních společnostech. Když jsem o nich psal, vycházel jsem z platného Obchodního zákoníku. Ten ostatně stále platí, i když už jen chvilku. Jen jsem stále tak trochu doufal, že účinnost 2 základních právních norem – Občanského zákoníku a Zákona o obchodních korporacích bude odložena a nebudou platit již od roku 2014. Doufal jsem marně. Bohužel.

Proč bohužel ?

Nejsem právník, občas jsem rád, že nejsem právník. Proto se snažím nacházet odpovědi na otázky v právních stanoviscích renomovaných právních kanceláří. Nacházím však většinou něco jiného : otázky. Otázky, na které neexistují odpovědi. Není-li tedy odpovědí vyjádření : „ Nějak to dělejme, za pár let budou k dispozici judikáty Nejvyššího soudu. Pak zjistíme, že jsme to v dobré víře dělali špatně, ale poneseme odpovědnost.“

Zkusme se zamyslet nad následujícím případem :

Nově bude postačovat, když základní kapitál společnosti bude 1,- Kč.

Co to ale znamená ?

Společnosti bude založena u notáře, základní kapitál splacen v hotovosti ( novum – notář může provést zápis přímo do obchodního rejstříku ) a tento notář vyúčtuje společnosti své služby – řekněme např. 15000,- Kč. Aby společnost nebyla úplně na dně, společník půjčí společnosti do začátku např. 5000,- Kč. Společnost je založena, je zapsána a provede první zaúčtování :

Pokladna  +1,- Kč

Základní kapitál 1,- Kč

Náklady na založení : 15000,- Kč

Závazek vůči notáři  : 15000,- Kč

Pokladna :  + 5000,- Kč

Závazek z půjčky : 5000,- Kč

Pak uděláme rozvahu a …. A co nezjistíme :  Společnost má záporné vlastní jmění. Koukneme tedy na ustanovení § 3 Insolvenčního zákona a přímo od notáře běžíme na Krajský soud podat návrh na prohlášení insolvence. Proč ? Protože společnost je podle tohoto zákona předlužena !

Další stránka tohoto případu :

Soud prohlásí insolvenci ( tedy přesněji řečeno neprohlásí, neboť majetek společnosti nepostačuje k úhradě insolvenčního řízení ) a notář přijde o své peníze. Omyl, nepřijde. Chytrý notář zažaluje jednatele  a společníka, kteří za dluh ručí celým svým majetkem ! Pokud bude notář ještě chytřejší, zažaluje i manželku společníka !  Ptáte se proč ? Co ona má s tím společného ?   Podle některých právních výkladů má !  Podle dosavadních právních předpisů se druhý  z manželů nestal společníkem ve společnosti, když první z nich nabyl podíl. Podle nového Občanského zákoníku ( §709/3)  je obchodní podíl společným vlastnictvím, podle zákona O obchodních korporacích platí, že je-li podíl společným, všichni vlastníci jsou společníci ( §32). No a podle tohoto zákona platí, že za škodu odpovídá vlivná osoba ( §71 ), kterou společník bezpochyby je.

Nabízí se tady otázka :

Chtěli jsme mít obchodní společnosti se základním kapitálem 1,- Kč ?

Umím si představit, že kdokoli, kdo má nekalé úmysly, za velmi nízké náklady založí společnost „ na nevzdělaného a nemajetného“  společníka, z kterého udělá jednatele, na tuto společnost provede několik obchodních operací, zůstane dlužit státu na DPH a dodavatelům a bez rizika odkráčí s dalším takovým člověkem k jinému notáři  založit další společnost… A ani neriskuje vlastní peníze.

Myšlenka nahradit staré a nedokonalé právní normy novými je jistě chvályhodná. Jen si nejsem jist, že nové právní normy jsou nade vší pochybnost lepší.  Jak říkával jeden kantor za dob mých studií : Snaha jedna, provedení čtyři mínus…

Příště si řekneme něco o tom, jak můžete nevědět, kdo je vaším společníkem.