S účinností od 1.1.2014 vstoupily v platnost 2 zákony : Nový občanský zákoník a Zákon o obchodních korporacích. Všem stávajícím korporacím ( = dříve obchodní společnostem s.r.o., a.s., v.o.s a k.s. ) nařídily, že musí upravit své společenské smlouvy, zakládací listiny nebo stanovy a to do 30.6.2014
Nahlédnutím do registru ekonomických subjektů jsme zjistili, že existuje více než 400 000 obchodních korporací , zatímco notářů je jen 450. Prostým propočtem dojdeme k tomu, že na jednoho notáře připadá průměrně 900 korporací. Znamená to, že každý notář by musel každý pracovní den počínajíce 2. lednem přepracovat smlouvy u 7,2 korporací. Pokud přijmeme předpoklad, že převzetí věci, konzultace, zpracování nových smluv a uspořádání valné hromady zaberou jen 2 hodiny ( a to je nereálně málo ), znamená to, že by každý notář musel pracovat denně 14,5 hodiny a to výhradně jen na této práci.
Chudáci notáři… Ale proč chudáci ? Žádný zákon jim nenařizuje, že to musí do termínu stihnout…
Zdá se Vám to jako nesmysl? Mně ano, ale zákon je zákon…
Pokud korporace tuto povinnost do lhůty nesplní, je rejstříkový soud povinen korporaci vyzvat k nápravě. Reálně odhadněme, že tedy bude muset vyzvat přibližně 300 000 korporací. Chudák soud….
Oba nové zákony předpokládají podstatně větší volnost společenských smluv než tomu bylo doposud. Je proto důležité si pro vlastní chod korporace rozmyslet, jaká základní pravidla -společenskou smlouvu – vlastně mají mít. Existují tzv. obligatorní ustanovení, která jsou ze zákona ve společenské smlouvě povinná podle znění zákona ( ale tak doopravdy nikdo přesně neví, která to jsou, protože u mnoha ustanovení zákona je věta : … nestanoví –li společenská smlouva jinak ).
Společenská smlouva musí obsahovat nejméně :
- firmu společnosti,
- předmět podnikání nebo činnost společnosti,
- určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
- určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
- výši vkladů nebo vkladu připadajících na podíl nebo podíly,
- výši základního kapitálu,
- počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
Je to tedy podobné tomu, co bylo doposud. Je ale třeba upravit i další otázky jako např. :
1. Odměňování statutárních orgánů.
Není –li ve společenské smlouvě tato problematika upravena, platí, že výkon funkce statutárního orgánu je bezplatný . Je proto nutné stanovit
- vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet z výkonu funkce, včetně úhrad příspěvků penzijního připojištění, apod.,
- určení odměny nebo způsob jejího výpočtu, včetně její podoby,
- určení pravidel na jejichž základě budou vypláceny zvláštní odměny či podíly na zisku.
2. Výpočet vypořádacího podílů v případě zániku účasti společníka ve společnosti.
Platí, že vypořádací podíl se vypočte z účetní hodnoty. Lze ale přijmout i úpravu, že se provede přecenění všech složek majetku a závazků na reálné ceny a případně stanovit metodiku tohoto přepočtu. Pro ilustraci : společnost koupí několik luxusních automobilů, z nichž každý najede ročně je 5 tis km. Po 5 letech je účetní hodnota těchto aut nula Kč. Je reálná hodnota tohoto majetku rovněž nula ?
3. Vymezit převoditelnost obchodního podílů mezi společníky nebo na třetí osoby s podmíněním souhlasu valné hromady, případně stanovit předkupní právo společníků k tomuto podílu
Základní kapitál a zákonný rezervní fond
Nově je stanoveno, že základní kapitál musí činit nejméně 1 Kč ( nebo počet podílů x 1,- Kč ) a není povinnost vytvářet zákonný rezervní fond. Prakticky to znamená, že společnost může již vytvořený rezervní fond rozpustit ( což je ale jen kosmetická úprava v účetnictví, neboť je to fond vytvořený tužkou na papíře převodem ze zisku a neexistovala povinnost mít jeho hodnotu uloženou na zvláštním účtu v bance ), ale také může snížit základní kapitál až na minimum a jeho snížení vyplatit společníkům v penězích ( bez jakékoli daně ).
Obchodní podíl
Například: dříve měl společník a mohl mít pouze jeden podíl, práva vyplývala z jeho procentního podílu na základním kapitálu.
Nově: společnost může mít více typů podílů, při tom s každým podílem mohou být spojená různá práva a povinnosti – např. podíl bude tvořit jen 10% ze základního kapitálu, ale má nárok na 20% podílu na zisku. Společník tak může vlastnit více typů podílů. Korporace může mít rovněž podíly formou kmenových listů, což je forma napodobující akcie a prodej podílů může probíhat prostým přepsáním této listiny na jinou osobu.
Co se ale změnilo nabytím účinnosti obou nových zákonů nejzásadněji ?
Dříve se z důvodu ochrany vlastního majetku a rodiny před případnými možnými nepříznivými dopady ne zcela povedeného podnikání založila společnost s.r.o. Pokud zkrachovala, vlastník, který byl obvykle i jednatelem, přišel maximálně o výši splaceného základního kapitálu.
Dnes je nově vymezena odpovědnost statutárních orgánů za hospodaření společnosti. V případě úpadku společnosti je statutární orgán odpovědný za tento úpadek a pokud neprokáže, že učinil vše, co bylo s péčí řádného hospodáře možné učinit, aby hrozící úpadek odvrátil, pak ručí za škody třetím osobám celým svým majetkem.
Tato odpovědnost je stanovena nepřímo i společníkům. Nejvyšším orgánem společnosti je vždy valná hromada. Na VH jsou to právě společníci, kteří rozhodují o hospodářské činnosti společnosti.
Tato odpovědnost může být dokonce stanovena i 3. osobám jako jsou advokáti, auditoři, daňoví poradci a jiné osoby, u nichž je předpoklad, že jsou odborníky a kteří by svým vlivem na chod společnosti mohli zapříčinit úpadek nebo nezabránit jeho vzniku.
Skutečné dopady takových ustanovení zákona budeme znát teprve tehdy, až se vytvoří precedentní judikatura soudů. Odhaduji tak kolem roku 2024.