Jednatel, společník a obchodní společnost – část I.
V této sérii článků se budeme zabývat prioritně vztahy mezi společníky, jednateli a společností s ručením omezeným.
Nejdříve si však zkusíme vymezit základní pojmy
Obchodní společnost je definována § 56 Obch. zák. :
Obchodní společnost (dále je „společnost“) je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje.
Abychom věděli, co však je právnická osoba, musíme se podívat na ustanovení § 20 Obč.zák.:
(1) Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou.
2) Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.
Takže je to vlastně docela jasné : Není to vidět, nežije to, nejde na to sáhnout, ale má to práva a povinnosti a někomu to patří.
Společník je ten, komu to, co není vidět a nežije, patří. Společníkem může být ten, kdo je vidět, tedy fyzická osoba nebo ten, kdo opět není vidět, tedy právnická osoba.
Nevím. Tedy právně nevím. Pokud projdete Obchodní zákoník jako základní právní normu, nikde nenajdete definici jednatele. V průřezu tohoto zákona najdete spoustu ustanovení, co je jednatel povinen, za co odpovídá a hlavně co nesmí. Zadáte-li toto heslo do internetových vyhledávačů, dozvíte se totéž, ale nedozvíte, kdo jednatel je.
Zkusme tedy definovat jednatele alespoň takto: Jednatel je
– fyzická zletilá osoba, způsobilá k právním úkonům
– statutárním orgánem společnosti
– osoba pověřena obchodním vedením společnosti
Statutární orgán je osoba nebo kolegium osob, jejichž právní jednání se považuje přímo za jednání právnické osoby.
Pojem statutární orgán je ale výmysl postkommunistického práva, který nahradil běžnější pojem statutární zástupce. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco právní jednání statutárního orgánu je identické s jednáním právnické osoby, tj. právnická osoba jedná přímo svým statutárním orgánem; právní jednání statutárního zástupce se právnické osobě jen přičítá, tj. stejně jako jednání kteréhokoliv jiného právního zástupce. Právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního zástupce nepřímo. V koncepci statutárního orgánu tak právnická osoba má způsobilost k právnímu jednání (tj. svéprávnost ), v koncepci statutárního zástupce ji nemá. (zdroj : wikipedia)
K vlastnímu překvapení však lze také zjistit , že statutárním zástupcem obchodní společnosti může být i právnická osoba. Ustanovení §35 OZ říká : Do obchodního rejstříku se zapíší :
f) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem,
V praxi jsem však nikdy neviděl, že by jednatelem společnosti AB byla akciová společnost XY. Ostatně zkuste domyslet sami, jak by podpis jakékoli smlouvy ve funkci statutárního orgánu prováděla akciová společnost.
Tímto máme vymezeny alespoň základní pojmy. Příště se budeme věnovat pojmu „ obchodní vedení společnosti „