Historie odměn jednatelů, jejich zdaňování a návazně zdravotní a sociální zabezpečení je poměrně bohatá a měnila se v čase od odměny ze zisku společnosti pouze zdaněnou srážkovou daní z příjmu u jednatele a bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění až po plně nákladovou položku včetně všech odvodů pojistného jako u každé běžné mzdy.
Pro rok 2012 v tom však máme docela jasno :
Výkon funkce jednatele není pracovně právní vztah a nelze na něj aplikovat ani Zákoník práce, ani Zákon o mzdě. Jde o vztah obchodní – viz §66 OZ. a přiměřeně se na něj aplikuje ustanovení o mandátní smlouvě. Mandátní smlouva ovšem předpokládá, že jde o obchodní vztah sjednaný za úplatu – viz §§ 566-576 Oz.
Nesmíme ale zapomínat, že odměna a jiné náležitosti podléhají schválení valné hromady.
Připustme tedy, že jednatel má za výkon funkce schválenu odměnu.
Z pohledu jednatele:
– je odměna podle zákona o dani z příjmu, § 6 odstavec 1, písm b. příjmem ze závislé činnosti a zdaňuje se jako každá jiná běžná mzda
– podléhá stejným pravidlům pro srážky a doplatky zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení jako každá jiná běžná mzda
Z pohledu společnosti:
– je zaúčtovaná odměna běžným daňovým nákladem stejně jako ostatní mzdy zaměstnanců
V této souvislosti je dobré zmínit i ustanovení § 25, odst 1 písm d. :
Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména ….. d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
Do konce roku 2011 tak panovaly pochybnosti o tom, zda odměny jednatelů jsou daňově uznatelným nákladem společnosti. Z judikatury nejvyššího správního soudu – viz např Afs 131/2006 – 72 bylo možno dovodit, že ano, nicméně červíček pochybností hlodal.
Znění zákona o daních z příjmů platné k 1.1.2012 již toto ustanovení vypustilo, takže problém zmizel.
Lze vykonávat funkci jednatele bezúplatně ?
Ano, lze, ale…
Podle ustanovení zákona o daních z příjmu, § 6, odst 1, písm d jsou příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.
Překlad do češtiny : Jediný vlastník s.r.o., jediný jednatel má jiné zdroje příjmů a proto zvelebuje své s.r.o. mnoho let bez nároku na odměnu. Pak ale přijde den, kdy se mu peníze hodí. Jako jediný společník tedy rozhodne o výplatě podílu na zisku a dobré víře a se skřípěním zubů nad dvojím zdaněním tohoto příjmu i odvede srážkovou daň z podílu. A žije spokojeně až do příchodu finančního úřadu……
Finanční úřad tuto výplatu podílu překlasifikuje jako příjem ze závislé činnosti podle §6/1/d a už to jede. Vyplacenou částku přepočte na hrubou mzdu, nabrutuje o sociální a zdravotní pojištění, doměří daň ze závislé činnosti…. ( Bližší informace v tuto chvíli nemám, ale tento případ již skončil žalobou u krajského soudu, ale finanční ředitelství v tomto sporu zvítězilo ).
Je tedy jednodušší schválit si valnou hromadou odměnu ve výši 2500,- Kč měsíčně (do této částky nepodléhá v roce 2012 odměna srážkám a odvodům na sociální zabezpečení ) a eliminovat toto riziko.
Jak schválit odměnu jednatele u společnosti s jediným společníkem a jednatelem ?
Existují na to 2 metody:
- Smlouvu o výkonu funkce s vyčíslenou odměnou podepisuje stejná osoba na obou stranách, ale oba podpisy musí být úředně ověřeny nebo musí mít zápis formu notářského zápisu
- Jednatel vypracuje vnitřní předpis organizace o odměňování jednatele a společník tento vnitřní předpis schválí rozhodnutím společníka s působností valné hromady
Příště se budeme zabývat odměňováním společníka.