Kdybych nebyl k smrti vyděšený, docela bych se dobře bavil…. :
§ 4 : Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
§ 3/2c : Nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
Tak nevím : zákon nám říká, že jsme všichni rozumově průměrní ( chvála za to, že alespoň tak), ale na druhé straně připouští, že můžeme být rozumu nedostatečného. Ještěže stanovuje, že ani blbec nesmí své blbosti zneužívat….
Otázka ale zní: kdo rozhodne o tom, jestli jsme rozumu průměrného nebo mdlého a jestli jsme zneužili svého průměrného rozumu nebo své blbosti ?
No nic. Počkáme na judikáty moudrých soudců. Asi jsem málo sledoval filmy pro pamětníky. Spousta termínů je mi cizích. Znovu se používají termíny, které byly zastaralé už v době, kdy Vlasta Burian byl ještě teenagerem. Ale proč ne.
Nedávno jsem zavolal přes plot na svého souseda : Pepíku, půjčil bys mi vrtačku ? On mi ji podal , já uvrtal dírku a zase vrátil. Oba jsme v tom měli jasno.
Ve středu po Silvestru ovšem zavolám : Pepíku, rád bych, aby mezi námi vznikl právní vztah zvaný výprosa. Buď vypůjčitelem, já budu výprosníkem. Zkrátka potřebuji vrtačku, abych mohl dírku vyvrtati…
Jsem si jist, že na mně bude chvíli koukat divně a pak raději zabouchne dveře. Bude si myslet, že jsem předchozího dne poněkud více bumbal… nebo se zbláznil…. Chudák, ještě nemá v malíčku NOZ…
Postavil jsem na hranici svého pozemku zeď, přejíce si být od souseda svého oddělen. Naivně jsem se domníval, že když jsem zeď postavil na svém pozemku a za své peníze, je moje. Jsem vyveden z omylu ustanovením § 1024 nazvaného Rozhrady :
(1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.
To tak, raději zbourám, než bych souseda nechal do své zdi výklenky kutati….
Jsem nesmírně šťastný, že mi zákon konečně v pěti paragrafech upravil, jak mám pást krávy a hlavně kolik jich můžu mít. Jen se mi trošku nelíbí ustanovení § 1279, které říká, že když si kravka lehne do bláta, je nadměrně znečištěná. Zákonem je tedy z pastvy vyloučena a tudíž bude mít hladovku…… No, zkuste krávě vysvětlit, že má dodržovat základní pravidla osobní hygieny.
Také mě docela zaujalo :
Obsah smlouvy §1747 : Je-li smlouva bezúplatná, má se za to, že se dlužník chtěl zavázat spíše méně než více.
Původně jsem chtěl toto ustanovení interpretovat po svém, ale nedokážu to. Koneckonců, vždyť mám jen rozum průměrného člověka…..
Tak jsem si koupil pozemek. Katastr splnil svou povinnost, vyčlenil mi list vlastnictví a na tento list zapsal, že jsem pozemku vlastníkem. Pak jsem na tomto pozemku postavil domeček. Zaměřil zastavěnou plochu a katastr z mého jediného pozemku udělal 2 parcely , zapsal je a dokonce zapsal, že jsem vlastníkem domečku na jedné z parcel stojícím.
A pak NOZ praví :
§ 3054 : Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
Takže 1.1.2014 přicházím o domeček. Zmizel. Vrostl do pozemku. Již nebude více domu čísla popisného X stojícím na pozemku Y. Bude jen pozemek, jehož součástí je jakási stavba…
Nebojte, nemusíte nic dělat. To katastr sám tuto změnu elektronicky provede a zapíše. Jen po zkušenostech s registrem motorových vozidel mám poněkud obavu, jestli tak nějak nezmizí všechno …..
Ani můj rozum průměrného člověka však nechápe, k čemu je to dobré….
NOZ = nic moc velkého – jen 3081 paragrafů. A spousta z nich jsou paragrafy zajímavé, podivné a nevysvětlitelné.
Ale nemusíme se obávat, že by se jím soudci příliš zabývali. Tedy až na několik statečných a moudrých. Na těch několik, kteří začnou vytvářet judikáty. Proč ?
Protože podle §13 : Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.
A kterému soudci se bude chtít přesvědčivě vysvětlovat důvody vlastního rozhodnutí….
Počkejme pár let. Nejméně 6, pravděpodobně 10, než začne vznikat první sbírka judikátů podle NOZ.
Jen nezapomeňme se tímto zákonem řídit již od pozítří a nezapomeňme doufat, že náš rozum průměrného člověka pochopil a interpretoval vše správně. Držím nám palce.